Jak jsme si zapluli a zaplavali

Běžci a bruslaři ve Stromovce byli trochu překvapeni, když v parku potkávali sveřepé námořníky a piráty, kteří tudy táhli ze sídla firmy k trojské loděnici. Taková koncentrace háků místo rukou, dřevěných nohou a vypíchnutých očí se nevidí každý den.

V cíli jsme se nejprve osvěžili po cestě. Pak už přišlo převlékání do plavek, vest a helem. Následovala instruktáž na suchu, která se pozvolna přenesla na vodu.

Trojský kanál není pro člověka, který už alespoň jednou jel nějakou vodu, nic těžkého ani dechberoucího, zejména na raftu. Ale Hilgertová s Pollertem tu také nejezdí jenom rovně, že. Ta pravá zábava začíná, když se začne jezdit proti vodě, najíždí se do válců a zkoušejí se všelijaké blbůstky. Není divu, že to občas nevyjde a sem tam si někdo i nedobrovolně zaplave (většina z nás si nakonec zkusila zaplavat i dobrovolně).

Když jsme se dostatečně vyjezdili, začala obvyklá zábava včetně rituálního přijímání nováčků, kterých bylo tentokrát požehnaně.