A k tomu všemu je nutné sledovat poslední trendy, módní vlny a nejrůznější kampaně.

Nové díly ...

Přesvědčit se můžete na akci ve Wellness Hotelu STEP, která je připravována ve spolupráci s Bohemia Patchwork Klubem, o. s. V nových, větších výstavních prostorách se 9. - 11. dubna 2010 široké veřejnosti opět představí patchwork a moderní quilt. Zahraniční kolekce z Holandska, Německa, Francie, Maďarska a dalších zemí, individuální expozice renomovaných evropských autorek, rozsáhlá kolekce českých prací spolu s workshopy a širokou nabídkou prodejců jistě opět přilákají tisíce příznivců textilních technik.

Patchwork je technika sešívání látek. Malé, různě barevné kousky se kombinují, sešívají a prošívají. Výsledkem jsou nejen deky, polštáře, či přehozy, ale i dekorace, které jsou ozdobou nejedné stěny. Od záplatování kalhot se léty patchwork přesunul spíše do oblasti umění.

Členky Bohemia Patchwork Klubu si nejen vyměňují zkušenosti z oboru svého koníčku, ale svými výrobky také přispívají na charitu.

www.praguepatchworkmeeting.com

Více o akci "12 pro 12"

Vždyť jak často se cítíme zklamáni, když zjistíme, že náš sportovní idol bral doping. Firmy zase mění své úspěchy i strategie každý rok podle toho, jak se jim daří a také jak reagují na externí prostředí (trh, konkurenci). Poměřovat se proto s druhými podle toho, kolik vydělávají či co u nich funguje, může být velmi ošemetné.

Nikdy totiž nevíte, kam váš vzor dojde, proč o něm víte právě tyto informace a jak to opravdu pod pokličkou vypadá.

Každá společnost je podle mého názoru unikát a nezapomeňme, že kopie je vždy horší než originál. Cestou je inspirovat se, ale ne slepě následovat či porovnávat neporovnatelné. Jako příklad lze zmínit vzývaný a veleúspěšný Google.

Byl jednou z těch hvězdných firem, kterým se vše báječně sešlo. Přišel s výborným nápadem, jenž provedl skvěle a ve správnou chvíli. Kromě toho dokázal na svou stranu získat širokou veřejnost. Dovedl vzbudit dojem, že v tom, co dělá, nejde primárně o peníze.

Hlavní produkt nabídl zadarmo, neustále přicházel s mnoha inovacemi a nápady. Pověst zaměstnavatele, který svým lidem dává první poslední, pomalu předběhla jeho pověst jako vyhledávače.

Tohle všechno samozřejmě vzbudilo obrovskou „googlemánii“ jak v podnikatelském světě, tak, a to zejména, u zaměstnanců. Předpokládám, že mnozí manažeři slyšeli připomínku: „Víš, že mají v Googlu jídelnu zadarmo pro všechny a my máme jen stravenky za 50 korun?“

Bylo to opravdu úžasné a myslím, že každý našel na Googlu to své, co by ho inspirovalo nebo po čem by toužil.

Poslední dobou mi však připadá, že celý jeho image drobet bledne. Google je dnes především nadnárodní koncern, o kterém se toho vlastně moc neví. Z otevřené společnosti s jasnou původní myšlenkou a vizí se stala uzavřená, nekomunikující investiční společnost.

Standardně diverzifikuje byznys do mnoha dalších oblastí, o kterých veřejnost většinou nic netuší, počítá peníze a rizika. Neznamená to, že Google nebude i nadále úspěšný nebo že již nepřijde se žádným zajímavým produktem. Neznamená to, že to, co dělá, dělá špatně.

Z podnikatelského hlediska ale již není co kopírovat, v čem se inspirovat. Kdo dnes ví, co vlastně Google chce?

Může být stále velmi úspěšný, ale jaksi už není moc zajímavý.

Martin Černohorský
Výkonný ředitel společnosti Et netera

Další články a komentáře...

Romanu Zvlhlovi a Bedřichu Osušilovi z toho jde hlava kolem, naštěstí jim pomůže exaktní věda.

Přeladit na Radio Blanka...

Klasický model správy obsahu

Při prezentacích různých CMS systémů lze najít vždy jedno základní schéma. Zpravidla na straně levé jsou zdroje informací. Dle kreativity daného dodavatele tam naleznete různě povedené ikonky editorů, interních systémů, článků, dokumentů. Tedy pěkně česky řečeno – toho neuspořádaného contentu, který zoufale a bez užitku čeká na management (v systému). Vprostřed jsou pak různá pojmenování funkcí daného CMS. Tedy slova jako workflow, verze, šablony apod. A do pravé části vedou šipky k jednotlivým publikačním cílům. Zpravidla se objeví alespoň jeden mobil či PDA, klasický prohlížeč, případně exotičtější metody distribuce obsahu. Pěkné a logické. CMS nám pomáhá utřídit, spravovat a publikovat obsah ze strany autorů k uživatelům na straně druhé.

Obrázek 1: Příklad - Fatwire content server

Ale kde to drhne

Bohužel většina dodavatelů CRM nereflektuje zásadní změny ve využívání současného webu. Tyto změny lze charakterizovat v základních bodech:

• Aktivní uživatelé - Během posledních několika let se z drtivé většiny uživatelů internetu stali producenti obsahu. Uživatel hraje aktivní roli v tvorbě nebo doplňování obsahu. Nestačí šipka z prava do leva. Ta šipka se musí stát obousměrnou.
• Aktivní web - Překvapivě podobně aktivní roli začali hrát uživatelé webových, nebo chcete-li web2.0 služeb. I ti se chovají současně jako konzument i producent obsahu. Publikace – zejména marketingových informací – se decentralizuje. Současný koncept CMS stále operuje s webovou prezentací, která je od zbytku internetu oddělená. Existuje si, a se zbytkem internetu je propojena jen velmi volně. Ale to už neplatí – obsah chceme publikovat na různých mashupech, naopak chceme využívat obsah služeb typu Youtube apod. A to vše řídit, schvalovat a kontrolovat.
• Aktivní provozovatelé webů – V neposlední řadě se změnil přístup k provozu webu. Osvícenému webmasterovi již nestačí obsah jen publikovat. Chce vidět detailní report chování uživatelů na stránkách, chce testovat různé verze obsahu, chce rychle nasazovat různé miniaplikace atd. Chce si s webem hrát a chce vidět, jako na to reagují návštěvníci.

Pojďme se na tyto výzvy postavené před CMS podívat detailněji.

Aktivní uživatelé

Nikdy v historii nebylo tak snadné vytvářet a publikovat obsah. Rozmach dostupných digitálních fotoaparátů, nahrávání audia a videa mobilem, dostupnost bezplatných a uživatelsky příjemných blogovacích nástrojů. To vše v kombinaci s rychlejším internetem vytvořilo kulturu, kdy valná většina uživatelů aktivně publikuje informace. A možnost vyjádření očekávají na webu automaticky. Chtějí informace sdílet, komentovat, hodnotit. Chtějí na ně odpovědět vlastním názorem.

Obrázek 2: Aktivita uživatelů dle studie Forrester research v (Q4 2009, USA)

Položte si tedy otázku, jak je váš firemní web a obecně vaše CMS připraveno obsloužit tyto uživatele, zvyklé hrát jinde aktivní roli. Podívejme se například na jednotku obsahu zvanou „produkt v katalogu eshopu“. V klasickém přístupu jsou informace na produktové kartě částečně pořízeny editory v CMS (popis, fotogalerie) a částečně importovány z interního skladového systému (cena, dostupnost, parametry). Nicméně modernímu eshopu toto nestačí. Nedílnou součástí informací o produktu je též obsah generovaný uživatelem, jako je například: hodnocení, diskuse, recenze produktu nebo videorecenze.

Ignorování těchto informací je navíc nerozumné. Jednak je tento obsah pro uživatele důležitý a například na zmiňovaných eshopech patří recenze jiných uživatelů k podstatným faktorům při rozhodování o nákupu. Mimo to se současný webový uživatel nenechá tak snadno odbýt. Pokud například nepovolíte diskusi u článku, neboť nechcete mít na svých stránkách hanlivé komentáře, je to jen strkání hlavy do písku. Uživatelé stejně budou tento článek komentovat a pomocí Google,Wiki, linkování na Facebooku a podobných služeb jej publikují ostatním a vyzývají je k diskusi. Navíc mimo jakoukoli vaši kontrolu.

V lepším případě jsou tyto informace ukládány mimo CMS v relační databázi a zobrazovány jako aplikace. Čímž ztrácíme celou mašinérii schvalování obsahu a další cenné nástroje. Což je škoda. Oč výhodnější by bylo považovat návštěvníky za editory se specifickou rolí. To však současné CMS neumožňují.

Aktivní web

Dalším fenoménem jsou webové služby, se kterými může i nemusí web interagovat. Jejich využití je výhodné hned z několika hledisek. Jednak poskytují nějakou službu nesrovnatelně levněji než v případě vlastního vývoje. Příkladem je poskytnutí streamovací platformy na Youtube nebo mapových serverů a podkladů. Je tedy ekonomické použít tyto služby. Navíc publikováním informací na těchto službách můžete získat nové návštěvníky, kteří tak naleznou vaši prodejnu na mapách Google, aniž byste je museli předtím nějak dostat na web. Ale jak to spravovat?

Představme příklad webu s databází prodejen. Je žádoucí, aby informace o prodejně byly spravovány v CMS. Editoři pak zadávají adresu, polohu, informace o prodejně. Přidají fotografie a kontakty. A může se publikovat na web. Ale jak tuto informaci dostat do Google Local, aby se zobrazovala v mapovém vyhledávání? Jistě to může nějaký editor zadat přes svůj Google account ručně. Jde to, ale je to duplicita. A pokud máme podobných záznamů stovky, riziko nekonzistence dat roste. Navíc vzniká problém s právy – co když karel.novak@gmail.com, který data na google nahrál, přestane být vaším zaměstnancem? A tak dále. A přitom Google nabízí krásné rozhraní umožňující nahrávat tyto informace automatizovaně.

Dobré CMS by tedy mělo být schopno autorizovat se vůči google jako uživatel a data aktualizovat v návaznosti na běžné schvalovací prostředky. Stejně tak se záznamem na Wikipedii, tweety, fotkami na Flickru, videii na Youtube či novinkami na zdi Facebooku . CMS se tedy stává správcem firemních účtů v sociálních médiích a tato média se stávají důležitou platformou pro distribuci obsahu.

A tento proces není jednosměrný. V některých případech je výhodné přebírat data pořízená na jiných serverech. Proces se tedy obrací a od CMS očekáváme schopnost zobrazit mapu, Youtube videa, dokumenty z Google Docs či slideshare. To vše pochopitelně bez složitého vkládání složitých kusů HTML kódů neznalými editory a s možností schvalování a kontroly validity tohoto propojení.

Aktivní provozovatelé webů

CMS by mělo umožnit maximálně snadno testovat reakci uživatelů na předkládaný obsah. Od integrace s kvalitním systémem pro sledování chování návštěvníků (Google Analytics, Yahoo Analytics, Omniture. ..) po podporu A/B testování, sledování kliknutí formou heat map apod.

Opět by to vše mělo být více integrováno do systému správy obsahu a ne jen jako javascript v šablonách. Pokud zůstaneme u Google Analytics, pak ideální CMS ví, jaký používám účet, automaticky ošetřuje odkazy mezi spravovanými doménami, kontroluje konzistenci mezi cíly definovanými v Analytics a webem. Stejně tak by CMS mělo být schopno konzistentně pracovat se segmenty definovanými pro účely analýz a obecně by mělo být schopno řídit reportování.

Součástí metadat v CMS se postupně stanou i informace řídící způsob reportování přístupu k danému článku či jiné informaci. Když se vrátím k příkladu produktového listu, tak kromě informací o produktu samotném by mělo CMS obsahovat i informaci, jak chceme zobrazení tohoto produktu reportovat v analytickém SW. To totiž nemusí být vždy v souladu s prezentační částí. Můžeme chtít, aby se přístup na knihu zařazenou ve výprodejích započítal do návštěvnosti kategorie „beletrie“. CMS musí tuto informaci prostřednictvím dynamické úpravy trackovacího kódu propagovat například Google Analytics.

A co na to dodavatelé

Prozatím neznám CMS, které by se popralo se ctí se všemi výše uvedenými výzvami. Nicméně první vlaštovky se objevují a i v našem CMS jNetPublish letos rest z velké části napravíme. I tak ale většina práce zůstává na implementaci, kdy se mimo CMS nasazují moduly pro uživatelský feedback a integruje se Web2.0 službami postaru. Což pochopitelně nese vyšší náklady jak při úvodní investici, tak při provozu. Věřím, že soustředěný tlak zákazníků přinese v krátké době své ovoce a dobré CMS se tak z osamocených publikačních ostrovů stanou aktivními hráči v živé síti současného internetu.

O autorovi: Jiří Štěpán, Et netera Research & Technology Director.
Poznámky nejen o CMS lze najít na http://podhledem.blogspot.com

Další články a komentáře...

Slovo úvodem

Zaprvé, PNG je skvělý formát umožňující ukládat obrázky bez viditelné ztráty kvality do rozumně velkých souborů, ale nehodí se na klasické obrázky (fotky apod.), tedy pokud vyloženě nechcete dosáhnout nejvyšší možné kvality bez ohledu na objem dat. Je však naprosto ideální pro webovou grafiku - loga, tlačítka, backgroundy atd. Ztrátové JPG pro tohle snad už nikdo nepoužívá (přesto jsem jej v jednom našem nedávném projektu zaznamenal…), GIF se už hodí pouze buďto pro “ostře” transparentní prvky (vertikální čára uprostřed) anebo k případným kompromisům pro Internet Explorer 6. Zastávám názor, že uživatelé moderních browserů by měli mít vždy nejvyšší kvalitu a nebýt penalizováni za to, že IE6 transparentní PNG neumí, tj. pro IE7+ a spol. vždy PNG, pro IE6 řešit průhledné prvky hackem a užitím obrázků v GIFu (teď mám na mysli obrázky plně transparentní, tj. plochy s určitou mírou průhlednosti, které budou v IE6 zastoupeny “zubatými” gify). Dobře optimalizované PNG s drobnějším grafickým motivem je v 70% případů vždy menší (nebo zanedbatelně větší) než GIF a k tomu samozřejmě nemá (tak) limitovaný počet barev v paletě. Čímž se dostávám k bodu dva…

PNGOUT/PNGGauntlet

…a tím jest optimalizace PNG. Jak třeba Photoshop, tak freeware Paint.NET s pluginem OptiPNG nabízejí vcelku slušnou optimalizaci PNG souborů pro použití na webu (tj. odseknutí nějakých metadat atd.), která má ovšem jeden problém - neopraví gammu. Internet Explorer má známý nedostatek, že dáte-li vedle sebe třeba jednobarevný GIF, PNG a html blok (div) s tou samou barvou (třeba #c0c0c0; mimo čistě bílé a černé, samozřejmě), PNG bude mít trochu jiný odstín. V praxi to má samozřejmě za následek, že nelze vedle sebe umístit nějaký prvek používající třeba jako background PNG a druhý GIF (třeba právě kvůli hacku s náhradou průhledného PNG za GIF v IE6) neb zkrátka nesplynou.

Podotýkám, že se tak děje bez ohledu na verzi IE; vývojáři se dušují, že nejde o chybu. Přesné detaily neznám, takže se musíte spokojit s vysvětlením, že “Different browsers and operating systems handle PNG gamma differently. Generally, your best bet is to strip the Gamma channel.”

A právě tohle umí utilita PNGOUT (volná i pro komerční užití, používá se v příkazovém řádku, je třeba zahrnuta i v IrfanView, ovšem pozor, ten komerční použití zdarma nedovoluje, pokud by to někoho zajímalo) a její nadstavba PNGGauntlet, která tohle spolehlivě řeší (.NET framework, freeware, text zakazující komerční použití se mi najít nepodařilo, takže asi tak…).

Vřele tak doporučuji ukládat např. ve Photoshopu PNG vždy bez jakékoli optimalizace (a určitě neprokládané - akorát zbytečně zvětší velikost, někdy až o třetinu), pak všechna PNG přetáhnout do okna Gauntletu, kliknout na zaklínadlo “Optimize!” (nastavení ponechte výchozí) a máte hotovo; PNG soubory budou mít snad nejmenší možnou velikost (u opravdu drobných věcí to může být i ze 2 kB na 200 bajtů) a především - rozdílná gamma bude pryč (moc teď nevím, jak přesně česky vyjádřit ono “strip gamma channel”). Zázrak? Možná ano…

APNG

Na závěr už jen zajímavost - PNG má už i svou animovanou variantu a dokonce ne jednu. Existují dvě specifikace; MNG přímo od tvůrců původního PNG a APNG (oficiální stránky s ukázkami). Ta první však má přinejmenším jeden zásadní nedostatek, není zpětně kompatibilní (používá i jinou koncovku .mng), čímž vzrůstá podporá druhé varianty (která tedy používá koncovku stejnou co obyčejné PNG a v případě nepodpory formátu zobrazí alespoň první snímek). Zatím však moc nelze mluvit o nějak zvlášť velké podpoře; z prohlížečů jej umí jen poslední verze Firefoxu a Opery a co se editorů týče, tam je situace ještě horší - existuje pouze speciální tool ve vývojovém stádiu. (Osobně si myslím, že vzhledem k rozšířenému Flashi a rozmáhajícímu se Silverlightu se animované PNG coby prvek pro webovou grafiku nijak zvlášť nerozšíří, už jen kvůli své omezenosti oproti zmíněným, ale tak kdoví…).

Ještě méně lidí si její jméno spojuje se známým výtvarným umělcem a divadelníkem Petrem Niklem (1960), členem bývalé skupiny Tvrdohlaví a autorem úspěšného mezinárodního projektu Orbis pictus. Právě syn Libuše Niklové, pro něhož se její hračky staly jedním ze základních inspiračních zdrojů jeho osobité poetiky, inicioval její vůbec první retrospektivní přehlídku, která se koná v termínu 2. 2. – 21. 3. 2010 ve Zlíně.

Symbolický název celého projektu 200 dm3 dechu odkazuje na zásadní roli, již ve všech výtvorech designérky, ať už se jednalo o malé gumové figurky, zvířátka s varhánkovým trupem, nebo nafukovací objekty, hrál vzduch – vytvářel jejich tvar a objem, dovolil jim vydávat zvuk a dokonale souzněl s měkkostí a poddajností plastu.

V pozměněné podobě se tento projekt představí na jaře i v Praze v prostorách Uměleckoprůmyslového musea (1.4. - 6.6.) a Památníku národního písemnictví (31.3. - 30. 5).

Více o projektu na stránkách pořadatele - společnosti Arbor vitae societas.
Více o akci "12 pro 12"

Sdílená databáze životopisů přináší několik novinek, z nichž nejdůležitější je nový a informačně velmi propracovaný formulář životopisu. S ním dostává každý nově přihlášený uchazeč, hledající na www.sprace.cz nebo na www.spravnykrok.cz do rukou nástroj, jak rychle a účelně životopis vytvořit.

Uživatelé tak mají možnost mít svůj životopis na jednom místě, stále aktuální a v profesionální podobě. Zároveň mají větší šanci nalézt nové zaměstnání tím, že firmy osloví přímo je. HR manažeři zase mohou na jednom místě vyhledávat vhodné uchazeče z velkého počtu životopisů, které jsou ručně kontrolované a schvalované.

Zájem o uchazeče ovlivňuje životopis

Ze současné praxe online pracovního trhu vyplývá, že nic neovlivňuje prvotní zájem firmy o uchazeče víc, než dobře napsaný a informačně hodnotný životopis. Proto všechny životopisy v databázi obou serverů procházejí ruční kontrolou a administrátoři všechny nedostatečně vyplněné životopisy vrací uchazečům s žádostí o doplnění. Podobně se sleduje také aktualizace poptávky a v případě nalezení práce přestává být uchazeč v databázi životopisů zveřejňován.

Výhody sdílené databáze

Vložit svůj životopis do nové sdílené databáze nebude pro uchazeče o práci nijak těžké. Na obou pracovních serverech je viditelný odkaz pro vytvoření životopisu, pod kterým je uložen elektronický vzor. Ten při vyplňování postupně sčítá uchazeči získané body dle míry vložených informací a na konci přehledně ukazuje skóre. Dosažené procento vyplněných údajů (maximálně 100 procent) je opět informací pro hledající firmu, který ze životopisů je hodnotný a úplný.

Budoucnost pracovního trhu

Do partnerství dvou pracovních serverů budou postupem času přizváni další hráči na trhu. Tím dojde k postupnému rozšiřování databáze uchazečů, většímu výběru mezi nimi (pro firmy) a také širšímu rozložení socio-demografické skladby uchazečů.

„V blízké budoucnosti máme ambici vybudovat největší databázi životopisů v České republice za pomoci partnerů jako je právě Seznam“, komentuje spolupráci předseda představenstva společnosti Atobo a.s., která provozuje portál Spravnykrok.cz, pan Pavel Pola.

„Rádi bychom nabídli uchazečům o zaměstnání kvalitní nástroj, díky kterému je rychle osloví jejich budoucí zaměstnavatelé,“ říká David Svatoš, manažer služby Spráce na Seznamu. „K tomu potřebujeme kvalitní portfolio životopisů na jednom místě.“

Ostatní finalisté mají jistou výhodu. V jejich medailoncích se objevují stroje se spoustou hejblátek, pořád něco bouchá a jiskry létají.

Ale co se dá točit ve firmě vyrábějící weby? Člověk za monitorem něco píše... Člověk za monitorem kliká myší... Stojící člověk ukazuje jinému stojícímu člověku, co právě napsal člověk za monitorem... Stojící i sedící lidé živě diskutují, proč člověk za monitorem napsal právě toto...

V tomto případě ale nejsou až tak důležité obrázky, ale spíš to, co říkají Martin Černohorský a Václav Bittner. Mimo jiné se také dozvíte, jak vznikl název Et netera.

Video...