Pokec & rada. Jak pomáháme dětem z dětských domovů 🫶🏼

Příchod dětí

Děti z domova doprovázel realizační tým z Tilie, který se skládá ze zkušených pedagogů a pracovníků s dlouholetou praxí. Program byl strategicky sestavený do kratších bloků, kde jsme věnovali plnou pozornost našim mladým návštěvníkům. 

‍

V hlavě mi kolovalo: „Co já tady dělám?!” a se strachem jsem si přemítala své rozhodnutí. „Copak já můžu někomu radit do života?”

‍

Ve 14. hodin jsme se po dobrém obědě přesunuli s plnými břichy do (pomyslného) útulného kolečka důvěry, kde jsme nastartovali program. Celá diskuze se motala kolem přípravy dětí do života “dospěláka”. Co tím myslím? 

‍Pozor je to tu!

V rámci ucelené diskuze jsme probírali témata jako sestavení pořádného životopisu tak, aby každý věděl, co do něj přesně patří a poradil si při hledání práce, jakmile opustí dětský domov. 

‍

S tímto milníkem souvisela i následná debata nad měsíčními výdaji. Zkusili jsme si společně probrat to, kolik si každé z dětí myslí, že bude potřebovat na chod domácnosti a obecně běžné výdaje.

‍

Není se čemu divit, že většinu realita pořádně zaskočila. Proto je důležité taková témata otevírat, protože život za zdmi dětského domova bude v lecčem jiný.

‍Kde jsme složili hlavy

Den se pomalu chýlil ke konci a tak i moje „služba”. S příchodem večera jsme společnými silami připravili večeři a úspěšný den zakončili promítáním filmu a hurá do postelí! 

‍

S mým smutným zjištěním se ráno konala královská snídaně, kde už jsem bohužel nebyla. Výjimečně v tom neměl prsty náš příležitostný kuchtík Šimon, ale naše šikovná recepční Káťa s pomocníky, která připravila lahodné palačinky. Mňam! 

‍Moje pocity

Program se vedl v pozitivně naladěné atmosféře. Myslím si, že jsem měla i já možnost nasdílet své rady do “života dospěláka”. Není tomu, tak dávno, kdy jsem se samotná potýkala s osamostatněním. 

‍

Jak se říká “Štěstí přeje připraveným!”

Věřím, že dětem program napomůže k úspěšnějšímu startu do života. 

‍