Energetický uzel Amsterdam: Jak Etnetera v srdci techno festivalu hackovala budoucnost sítí
PŘEČÍST ČLÁNEK
Představte si moderní evropskou metropoli, která má energie dostatek, ale přesto musí novým firmám, při jejich snaze o připojení k síti, říkat ne. Amsterdam se ocitl v paradoxní energetické pasti. Poptávka po elektřině a její výroba z obnovitelných zdrojů rostou tak rychle, že je stará přenosová síť nestíhá pobírat. Výsledek? Přes 14 000 firem je na čekačce na připojení a rozvoj města naráží na neviditelnou zeď kapacity drátů.
Právě tento reálný problém se stal ústředním tématem mezinárodního Synergy Hackathonu 2026 v rámci proslulého festivalu DGTL. V tomto epicentru inovací nechyběl ani tým ze skupiny Etnetera, za Etnetera Flow se do něj zapojili Martin Bašta a Ondřej Franek, analytickou expertízu za Etnetera Core pak zastupoval Ondřej Zapletal. Cílem nebylo vyhrát trofej, ale v rámci multidisciplinární spolupráce navrhnout systémové řešení, které by pomohlo městu zvládnout energetický nápor bez kolapsu sítě.
O tom, jak tým z Etnetery v amsterdamských docích hackoval limity rozvodné sítě a proč budoucnost energetiky neleží v mědi, ale v datech, jsme si povídali právě s Ondrou Zapletalem.
Nizozemsko má spoustu větrných i solárních elektráren a vysokou poptávku po elektřině. Horší je to však s jejím přenosem z místa výroby do místa spotřeby. Přenosová soustava je přetížená, a energie se tak nedostává tam, kam je potřeba. V takové situaci si v centru města nemůžete dovolit připojit velký festival, protože by to ohrozilo stabilitu sítě. Festival tak musí být energeticky soběstačný.
Ano, bylo to naprosto zásadní. Z Etnetery jsme tam byli jako jediní IT odborníci, zatímco ostatní pocházeli z energetického sektoru z různých koutů Evropy. Spojení s místními nám poskytlo potřebné know-how k pochopení tamních specifik. Díky tomu jsme zjistili, jak nedostatečná kapacita sítě dopadá na byznys i běžné spotřebitele, jak na vzniklou situaci reagují domácnosti a jaké inovace se na trhu objevují. Především jsme tak pochopili, jaké řešení by v tamních podmínkách mohlo skutečně fungovat.
Naším úkolem bylo zamyslet se nad situací v amsterdamské čtvrti Marineterrein. Ta se nachází ve zvláštním režimu, který umožňuje testování různých inovací, a město v ní plánuje další rozvoj. Pro tyto účely ale nelze využít přetíženou přenosovou síť. Jako byznysový analytik čerpám ze zkušeností z několika našich projektů. Nejvíce mi dala práce na agregačních blocích pro Veolii, která mi poskytla vhled do fungování trhu s elektřinou a do optimalizace vytížení sítě. Přišli jsme proto s nápadem dát správcům do rukou nástroj na monitorování situace a simulaci možných budoucích stavů.
Žijeme v unikátní době, kdy máme spoustu levných a ekologických zdrojů energie. Jejich zapojení umožňuje nejen navyšovat místní spotřebu, ale také (alespoň částečně) eliminovat negativní vlivy přenosu energie na životní prostředí. Chytrá práce s daty navíc umožňuje snižovat cenu energie pro konečného spotřebitele hned několika způsoby. Patří mezi ně například spotřeba v době, kdy je energie levnější, nebo optimalizace spotřeby a výroby pomocí ukládání do baterií ve chvíli, kdy je síť přetížena nabídkou. Dalším krokem je prodej energie v době vyšší poptávky a lepších cen. To vše spotřebitelům zároveň dává určitou nezávislost na stavu přenosové sítě, jejím přetížení a tolik obávaných blackoutech.
Naše úvaha se zaměřila na to, jak poskytnout dispečerovi místní sítě a lokálním spotřebitelům informace o aktuálním stavu sítě, zdrojích, spotřebě a úložištích. Využili jsme standard ESQL, který je pro modelování energetické spotřeby ideální, a na jeho základě jsme postavili uživatelské rozhraní. Na rovinu, bezpečnost jsme v této fázi neřešili, soustředili jsme se hlavně na přidanou hodnotu našeho řešení.
Rozhodně. Moje práce se přelévala mezi analýzou a návrhem dema, které by dobře reprezentovalo náš přístup. Nakonec však bylo zásadní připravit zajímavý a přehledný design, který porotu zaujme. Výstupem naší práce totiž byla asi tříminutová prezentace, do které se vše muselo vejít. I zde se ukázalo jako klíčové, že jsme nebyli jen ve složení analytik a designér, ale měli jsme mezi sebou i obchodníka, který prezentaci zvládl perfektně.
Jak jsem zmiňoval, nejblíže tomu je náš klient Veolia, pro kterého kromě portálů na vodu vyvíjíme i řešení pro energetiku. Zde se zaměřujeme spíše na plánování spotřeby konečného uživatele. Abychom však mohli celé řešení správně navrhnout, museli jsme problematiku pochopit do hloubky. Něco velmi podobného jsme řešili také pro jednu švédskou společnost, která provozuje soběstačné parkovací domy, má vlastní zdroje energie a chtěla vyhodnocovat pozitivní dopady svého byznysu na životní prostředí a život ve městě.
Nejsme energetici. To je potřeba si uvědomit hned na začátku. Dokážeme však dobře znázornit složité informace, přinést zajímavý uživatelský zážitek do míst, kde by ho člověk nečekal, a umíme se velmi dobře zamyslet nad byznysovým přínosem našeho řešení. V komunitní energetice tak můžeme hlavně přispět integracemi, zpracováním dat a jejich prezentací způsobem, který pochopí i běžný uživatel. Klíčovou funkcionalitu našeho nápadu v Amsterdamu tvořila také simulace situace v síti, například přidáním nové plovoucí baterie na břehu řeky.
Tři minuty jsou opravdu málo. Analýza, plně interaktivní demo a spousta nápadů se tam tak vůbec nedostaly. Tyto výstupy posloužily hlavně jako podklady pro zajímavý a návodný design a základní popis našeho konceptu. Součástí hackathonu byla také prezentace o tom, jak takový sales pitch udělat. A jak zaujmout? Stačilo zmínit, že jsme Češi a zachraňujeme místní pivo vyráběné ve čtvrti Marineterrein, aby se při blackoutu nezastavila jeho výroba.
Klíčovým momentem pro mě bylo setkání s lidmi z amsterdamského magistrátu, na kterých bylo vidět, že tu situaci chtějí řešit. Trpělivě nám vysvětlovali, jaké mají s areálem Marineterrein plány, co by se tam mohlo dít a jak jsou jako město připraveni tomu pomoci. Tady jsem si uvědomil, že se skutečně bavíme o něčem reálném a nepohybujeme se jen v rovině teoretických úvah o ideálním světě. Problémy s přenosem energie jsou v Amsterdamu skutečné a technická řešení už dávno existují, hlavním kamenem úrazu je byrokracie a administrativa.
.png)
.png)
.png)
