Jak se nejlíp připravit na pracovní budoucnost než praxí v Etneteře? Jedním z vyvolených, co se podíval za bránu našeho hradu, byl Bruno. Skvělý kluk ze Smíchovské střední školy, který k nám zavítal na dva týdny. Jeden by řekl, že za dva týdny nestihne najít kuchyňku nebo vytvořit kontingenční tabulku. Co když ale na ty dva týdny dostane k ruce AI kolegu? To pak zjistí, že díky ní zvládne věci, co by jinak trvaly měsíce, a ještě by na nich makal celý tým. Bruno je ale frajer a dal to u nás s naprostým přehledem.
Během své mise stihl navrhnout a postavit vlastní AI aplikaci, potkat se s naším CEO, zúčastnit se standupu i obchodní porady. Hlavně ale nasál atmosféru stoletý firmy, kde sebe sice nebereme moc vážně, ale když jde o práci, zapínáme fokus mód na maximum.
Jak se mu u nás líbilo, co ho nejvíc překvapilo a co si odnáší zpátky do školních lavic? Mrkni na rychlý rozhovor s Brunem, kterému jsme ukázali, že AI je kámoš, ne záporák. A na konci najdeš i zpětnou vazbu od jeho mentora, který si s ním prošel všechno od prvního „Ahoj“ až po závěrečnou prezentaci (při které zadržoval slzičky pyšnosti).
Na škole se zatím nejvíc zajímám o web development a shodou náhod jsem se o vás dozvěděl. Začal jsem si studovat nějaké info o Etneteře, moc mě to zaujalo a zjistil jsem, že by bylo skvělé jít na praxe do firmy jako je právě tahle.
Já jsem teda žádnou představu o vás předtím neměl, ale spíš jsem doufal že to bude dobré, že tady potkám skvělé lidi, kteří mě dobře přijmou mezi sebe, a potenciálně se setkáme i jindy mimo praxe.
Kdybych se zeptal svých kamarádů a přátel, aby mě charakterizovali jedním slovem, tak by to s největší pravděpodobností byl sport. Svůj volný čas se snažím trávit venku, sportem, a když není počasí tak třeba fitko uvnitř. Jak ale šel čas, tak na střední škole začalo přibývat více a více úkolů a odpovědností a s tím šel dolů i volný čas. Začal jsem více pracovat na svých projektech a soustředit se na osobní růst, ale prostor pro sport si najdu vždy. 🙂
Někteří lidé v mém věku už mají kompletně jasno o své budoucnosti, o tom, co budou dělat a čemu se budou věnovat, ale já v tom ještě jasno nemám. Co se týče nějakého odvětví nebo oblasti, tak bych určitě chtěl ať to má v sobě nějaké buď technické prvky nebo ať je to spojené s IT. Za dobu v Etneteře se mi trochu otevřely oči a dostal jsem pár doporučení na co bych se mohl zaměřit.
V Etneteře nejspíš to jak jste mě tady přijali, jak mi byli lidé nápomocní a ochotní a překvapila mě ta pozitivní zpětná vazba na mě. A v životě? Taková zvláštní věc, ale já jsem jako mladší nesnášel tancování, a na střední jsem se rozhodl to změnit, takže jsem se přihlásil do tanečních, a překvapil jsem sám sebe, jak mě to začalo bavit a nakonec mi to i celkem šlo.
Např. meetAlfred mě fakt překvapila a nikdy bych neřekl, že v téhle oblasti se dá taky využít AI, a že to má takový potenciál a využití. Chtěl bych se o tom dozvědět víc.
Nejspíš ten mindset lidí, byla tu taková volnější atmosféra, přátelská, ale zároveň všichni dělali svou práci (aspoň myslím 😄). Čekal jsem, že to bude více striktní a víc “korporátní”.
Práci v týmu, to pracovní prostředí v kanceláři, taky jak tady funguje business, kdo se podílí na projektu od začátku až do konce. V neposlední řadě taky všechny věci spojené s mým projektem, tedy např. tailwind a react frameworky, node.js a vývoj backendu ve webových aplikacích.
Po dlouhém přemýšlení, jedna z věcí, která mě napadla, je SPRÁVNÁ. Přišlo mi, že je tady dobrá rovnováha mezi prací a zábavou, a že jsou tu lidé, kteří něco dokázali, a že jsou dobří v tom, co dělají.
Je jedno, jestli vám je 16 nebo 70. Důležité je nastavení uvnitř.
První krůčky s Brunem byly zajímavé a přiznám se, že trochu jsme se báli co nás čeká. Při domlouvání jak praxi uchopíme, chtěl vědět zda máme kantýnu a naší HR ředitelku oslovoval špatným jménem. Na start dobrý. 🙂
Nejsem fanda řečí typu “tahle generace”, co vysloveně nemám rád je výraz snowflakes. Za tu dobu práce s lidmi prostě musíte akceptovat, že naše osobní nastavení nemusí být to jediné správné i když chápu, že někdy to je tenká hrana.
Jsem moc rád, že právě spolupráce s Brunem mi potvrdila, že to jsou jen zbytečné řeči a prostě je jedno zda vám je 16 nebo 70. Jde o to nastavení uvnitř.
S Brunem jsme společně prošli 2 týdny, kdy jsme na začátku dali dohromady koncept multiagentní AI aplikace pro podporu obchodníků a na konci Bruno prezentoval POC celému obchodnímu týmu a CEO. Vše udělal sám na zelené louce s podporou AI a s naším průběžným feedbackem na stav aplikace. Nebudu lhát, po konci prezentace jsem byl dost pyšnej.
Na naší spolupráci se mi líbila jeho otevřenost, zdravé sebevědomí a hlavně chuť překonávat překážky. V rámci firemního života, jsme se snažili Bruna zapojit i do běžných rutin, které vývoj špičkového softwaru na míru přináší. Jako je například stand-up v jednom z největších projektových týmů, obchodní porada nebo jeden z našich interních vzdělávacích eventů.
Jakub Frydrych, HEAD of ECOM